Rozložení příjmů jako optimalizace – část 2. (zapojíme OSVČ a SRO)
V minulém textu (najdete ZDE) jsem se věnovala rozložení příjmů fyzické osoby při souběhu se zaměstnáním. Popsala jsem dva nejčastější případy včetně příkladů a výpočtu konkrétních částek odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a samozřejmě také odvodu daně z příjmů. Obdobně bych vám v tomto článku ráda představila možnosti optimalizace příjmů a jejich rozložení u OSVČ. Tedy tam, kde není základním příjmem zaměstnání, ale živnostenské podnikání.
Souběhy v podnikání
Mnoho živnostníků začíná v určitém bodu svého podnikání uvažovat o rozšíření portfolia služeb, o doplňkových službách, nebo o spojení s dalšími lidmi z příbuzných oborů. Opět zde platí, že diverzifikace příjmů, nebo spíše forem podnikání, snižuje podnikatelské riziko a v ideálním případě může přinést i snížení daňové zátěže.
Různé živnosti a souběhy v rámci § 7 ZDP
V předchozím textu bylo vysvětleno, že zdanění fyzických osob se skládá z pěti dílčích základů daně. Ale i v případě, že máte příjmy jen podle § 7 zákona o daních z příjmů, můžete své příjmy rozložit do různých činností. Často opomíjenou možností, jak snížit svou daňovou zátěž, je totiž podnikat na základě různých živnostenských oprávnění, nebo v rámci souběhu podnikání podle živnostenského zákona a podle jiných právních předpisů.
Dále v textu uvedený příklad předpokládá, že podnikatel má i jiné příjmy než z podnikání, nebo z jiného důvodu nemůže využít paušální režim daně z příjmů (jedna fixní platba každý měsíc).
Příkladem může být třeba schopný freelancer, řekněme v oblasti webové tvorby nebo IT služeb. Všechny činnosti, které bychom v takovém odvětví hledali, budou v živnostech volných. Při stanovení základu daně bude určitě jednou z nejčastějších variant výpočtu výdajový paušál ve výši 60 %. Řekněme, že takový člověk umí skvěle anglicky a rozhodne se, že část svého času bude věnovat překladatelské činnosti (ať už jako soudní překladatel nebo na základě autorského zákona). Překlady spadají do činností, které využívají výdajový paušál 40 %. Jiným příkladem bude zámečník. Běžné kopírování klíčů či prodej standardních zabezpečovacích prvků je živností volnou. Zámečnictví lze ale provozovat i jako živnost řemeslnou s výdajovým paušálem 80 %.
Proč je to výhodné? Kombinací činností snížíte základ daně.
Příklad – výpočet daně s 60% výdajovým paušálem:
Celkový příjem živnostníka jsou 3 miliony korun ročně. Při podnikání v rámci 60% výdajového paušálu jsou náklady zákonem omezeny maximálně na 1,2 milionu ročně (tedy maximálně ze 2 milionů Kč příjmů). Cokoliv nad 2 miliony už daníte celé.
Základ daně: 3 mio – 1,2 mio maximální možné náklady v rámci 60% výdajového paušálu = 1,8 mio
Daň: 1,8 mio x 0,15 sazba daně – sleva na poplatníka = 239 160,- Kč
Sociální pojištění: 262 800,- Kč
Zdravotní pojištění: 121 500,- Kč
CELKEM ODVEDETE STÁTU NA SZP A DANI: 623 460,- Kč
Celková míra zdanění je 20,8 % vašich příjmů, a celkové „čisté“ příjmy po odečtení daně a sociálního a zdravotního pojištění jsou 2 376 540 Kč. To je dost šílené, že?
Příklad – výpočet souběhu činností s odlišnou výší výdajového paušálu (60 % a 80 %)
Námi uvažovaný živnostník část své profese přenese do živnosti řemeslné. Řekněme 2 mio Kč zůstane u původní činnosti, ale milion Kč se povede fakturovat za živnost s vyšším výdajovým paušálem.
Základ daně: 2 mio – 1,2 mio v sazbě 60 % = 800 tis, a k tomu 1 mio – 800 tis = 200 tis v sazbě 80 %
Daň: 1 mio x 0,15 sazba daně – sleva na poplatníka = 119 160,- Kč
Sociální pojištění: 146 000,- Kč
Zdravotní pojištění: 67 500,- Kč
CELKEM ODVEDETE STÁTU NA SZP A DANI: 332 660,- Kč
Celková míra zdanění klesla na 11,1 % vašich příjmů, a celkové „čisté“ příjmy po odečtení daně a sociálního a zdravotního pojištění jsou 2 667 340 Kč. Gratulujeme, právě jste na daních ušetřili 290 800 Kč jen tím, že jste zvolili správnou kombinaci živnostenských oprávnění.
Samozřejmě chápu, že ne každý tuto možnost má. Ale je dobré o ní vědět a zamyslet se, zda ji nemůžete využít ve svůj prospěch. Drobná byrokratická změna totiž může znamenat velkou a zcela legální úsporu.
Živnostenské podnikání a SRO
Souběh živnostenského podnikání a založení vlastní společnosti je dalším z velmi častých řešení souběhu podnikání v České republice. Obvykle podnikatel zvažuje tuto možnost hlavně z těchto důvodů:
- způsob ručení v případě neúspěchu,
- možnost účastnit se veřejných zakázek,
- úspora na odvodech sociálního a zdravotního pojištění u předpokládaných vysokých obratů
SRO jako forma právnické osoby s sebou však nese i některé nevýhody. Tou, která zkušené živnostníky dráždí nejvíce je, že nemohou volně nakládat s penězi společnosti. Veškeré finanční prostředky, které společnost má, jsou společnosti. Nikoliv jejího majitele. Při výplatě zisků tak dojde ke dvojímu zdanění. Nejprve na úrovni společnosti sazbou 21 % a následně sazbou 15 % na úrovni fyzické osoby. Někoho může také překvapit povinnost vést (tzv. podvojné) účetnictví, ale i některé byrokratické záležitosti.
I přes zmíněné (a mnohé další) negativní aspekty může být souběh živnostenského podnikání a SRO velmi výhodný.
Příklad – souběh příjmů živnosti a SRO
Budeme se držet našeho zámečníka. Můžeme si představit situaci, kdy dostane nabídku převzít po svém dodavateli e-shop. Živnostník se rozhodne ponechat si svou původní živnost a činnost e-shopu plně zajistit novým SRO.
Příjem z živnosti:
Základ daně: 2 mio, 1,2 mio náklady díky výdajovému paušálu = 800 tis Kč
Daň: 800 x 0,15 sazba daně – sleva na poplatníka = 89.160,- Kč
Sociální: 116.800,- Kč
Zdravotní: 54.000,- Kč
Odvody státu za OSVČ celkem: 259.960,-
Příjem SRO:
Obrat: 1 mio (abychom stále byli na našich 3 mio příjmů pro srovnání)
Zisk společnosti: 300 tis (uvažuji 100% marži na holém prodeji a 200 tis režijní náklady)
Daň 21 %: 63.000,- Kč
Srážková daň 15 % z výplaty zisku po zdanění: 35.550,- Kč
CELKEM ODVEDETE STÁTU NA SZP A DANI: 358.510,- Kč
V porovnání se zdaněním obou činností přes OSVČ, klesla celková míra zdanění z 20,8 % na 12 %. Dokonce i po aplikaci dvojího zdanění je stále výhodnější mít druhou činnost oddělenou a vedenou jako SRO. Čistý příjem je 2.641.490,- Kč ročně.
Co se do našich příkladů už „nevešlo“
Souběhy v rámci podnikání jsou velmi rozmanité. Na příkladech jsme si ukázali, jak velké úspory dosáhnete jejich jednoduchým rozložením. Zkuste si představit, co daňový poradce nebo šikovná účetní dokáže plným využitím znalosti kompletní problematiky!
Na tomto místě je třeba si říci, že naše příklady jsou opravdu pouze ilustrativní. Při vyhodnocování nastavení další činnosti hraje svou roli mnoho dalších aspektů. Prim mezi nimi hraje zkoumání celkové výše obratu spolu s celkovými skutečnými náklady. V případě, že by například e-shop generoval náklady vyšší než 1,2 mio (maximální paušální výdaje), bylo by třeba spočítat i možnost souběhu SRO a zaměstnání sám sebe v této společnosti, nebo jinou formu souběhu a nastavení podnikání.
Abych mohla vysvětlit logiku sestavování souběhů v příjmech, zcela jsem vynechala možnost využít pro podnikání paušální režim (jednu fixní měsíční platbu bez podávání daňového přiznání a přehledů). Ačkoliv tuto variantu ráda nemám, je třeba ji brát v úvahu.
Samostatným tématem může být i financování. Dříve, než člověk nastaví celé své podnikání, měl by si být vědom důsledků v budoucnu. Například pokud uvažujete o hypotéčním úvěru, nebo nějakém velkém provozním úvěru do podnikání, je potřeba na to „mít čísla“.
Rizika a náklady spojená s kombinováním příjmů
Pokud se chcete pustit do optimalizace pomocí rozložení svých příjmů mezi různé subjekty a činnosti, zvažte, prosím, ještě poslední věc. Takový systém vyžaduje určitou sebekázeň a důslednost. Pro oddělení činností je třeba používat samostatné bankovní účty, platit správnou kartou, uvádět na fakturu správnou firmu. Bez vzorně pořízených účetních dokladů vám hrozí, že systém bude zbytečně administrativně náročný na čas a řešení, v horším případě budou doklady daňově neúčinné a celý výsledek bude takříkajíc v háji.
Zejména při provozování živnosti a SRO je třeba mít na paměti, že jde o samostatný právní subjekt. Jak jsem již zmínila v textu, peníze patří firmě, ne vám. Není možné si libovolně finanční prostředky přeposílat. Obdobně je nelze u většiny bank započítat do vašich osobních příjmů v případě financování. U SRO je navíc oproti živnosti mnoho zákonných povinností souvisejících s vedením účetnictví, statistickou povinností, různými výkazy pro banku, obchodní rejstřík…
NIKDY SE, PROSÍM, NEŘIĎTE VÝHRADNĚ POUZE MÝMI PŘÍKLADY. Ne, že by byly špatně, ale jsou to zcela základní myšlenky, které slouží pro nástin možných optimalizací. VŽDY KONZULTUJTE POSTUP se svou účetní nebo daňovým poradcem.
Ale můžete se těšit na třetí (a zřejmě poslední) pokračování této série článků. V něm se společně podíváme na formy „rodinného podnikání“. článků. V něm se společně podíváme na formy „rodinného podnikání“.
Líbí se vám naše články? Sledujte nás na našem Instagramu, Facebooku nebo LinkedIn.
Chcete se zeptat? Napište nám přes kontaktní formulář, nebo položte svůj dotaz do naší poradny pro podnikatele.