Základ daně u OSVČ: poradíme, co je pro vás nejvýhodnější

Základ daně u OSVČ: poradíme, co je pro vás nejvýhodnější

Kolik tedy vlastně zaplatím na daních? To je otázka, kterou si často kladou zejména začínající podnikatelé. Ale nejen ti. Platba státu nikdy není příjemná, a je dobré si říci, že jako OSVČ máte hned několik možností, jak daň spočítat. Který je ten nejvýhodnější pro vás a proč? Abychom mohli odpovědět, musíme se společně nejdřív podívat na mechanismus výpočtu daně z příjmů.

Daň z příjmů fyzický osob

Každá fyzická osoba podává jedno přiznání k dani z příjmů, kde vyúčtuje státu všechny své příjmy:

  • §6 příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání, dohody…)
  • §7 příjmy ze samostatné činnosti (typicky podnikání podle živnostenského nebo autorského zákona)
  • §8 kapitálové příjmy (úroky a dividendy)
  • §9 dlouhodobý pronájem (obvykle nemovitostí, ale často také výrobního zařízení nebo dopravních prostředků)
  • §10 ostatní příjmy (velmi často prodej nemovitosti, který není osvobozen, a dále pak obchodování s cennými papíry či kryptoměnami)

Výše uvedených 5 typů příjmů tvoří samostatné dílčí základy daně. Jejich součtem je pak základ daně, ze kterého můžete odečíst odčitatelné položky (typicky dary včetně krve a plasmy, úroky z hypotéky, životní a penzijní pojištění, nebo odborové příspěvky), slevy na dani (základní sleva na poplatníka, sleva na vyživovanou manželku, invaliditu a dříve také studium nebo umístění dítěte), a jako poslední také slevu na vyživované děti.

V tomto článku budeme řešit výhradně dílčí základ daně z podnikání (§7 zákona o daních z příjmů fyzických osob).

Dílčí základ daně z podnikání podle §7

Ke stanovení dílčího základu daně z podnikání můžeme použít 3 metody:

  • Paušální režim
  • Výdajový paušál
  • Skutečné výdaje

Každá z těchto metod má své pro a proti. Jednotlivé výhody a typické příklady, kdy se který způsob výpočtu vyplatí, popíši podrobně. Ale věnujme chvíli myšlence, že váš skutečný zisk (reálné disponibilní prostředky) není to samé, jako základ daně. Základ daně je čistě pomůcka pro stanovení výše daně z příjmů. Tuto základní myšlenku bohužel nechápou banky a pokud uvažujete o hypotečním úvěru, myslete na to alespoň vy.

Paušální režim (jedna společná platba)

Základní myšlenkou stanovení daně paušální částkou je zjednodušení administrativní zátěže pro malé živnostníky, kteří mají příjmy téměř výhradně z podnikání. Právě z této myšlenky vychází i základní podmínky, kdy je vůbec možné paušální režim využít:

  • Nejste plátce DPH (nemáte zdanitelné příjmy nad 2 miliony korun)
  • Nemáte příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou těch, které jsou už zdaněny srážkovou daní – to jsou typicky dohody o provedení práce bez podepsaného prohlášení poplatníka)
  • Nemáte jiné (neosvobozené) příjmy přesahující limit pro podání daňového přiznání v daném roce (v roce 2024 je to 50.000 Kč ročně)
  • Nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti
  • Nejste v insolvenci

Paušální režim láká podnikatele zejména proto, že jednou paušální platbou vyřeší daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Celková měsíční platba (paušál) je pro rok 2024 stanovena na 7.498,- Kč. Druhým benefitem je již zmíněné snížení administrativní zátěže. Pokud jste v paušálním režimu po celý rok, nepodává se daňové přiznání ani přehledy OSVČ pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.

I přes tato „lákadla“ je vlastně paušální režim v porovnání s použitím výdajových paušálů výhodný jen pro podnikatele s příjmy nad určitou hranici. Pro rok 2024 je minimální záloha na zdravotní a sociální pojištění celkem 6.820,- Kč. To znamená, že pokud byste se pomocí jiné metody stanovení základu daně pohybovali v rozmezí pro minimální zákonné platby, v paušálním režimu přeplatíte státu 678 Kč měsíčně (8.136,- Kč ročně). Paušální režim se vyplácí až při překročení ročního obratu cca 900.000 Kč (zhruba 75.000 Kč měsíčně). Obdobně doporučuji propočet pro ty, kdo patří do druhého pásma paušálního režimu.

A teď ta zábava. Tohle vše musíte vědět dopředu. Přihlášení k paušálnímu režimu na následující kalendářní rok musí proběhnout do 10. ledna. Jakmile během roku porušíte kteroukoliv z podmínek pro vznik paušálního režimu, stejně vše budete muset vyúčtovat, zaplatit a administrativně podložit, jako byste celý rok v paušálním režimu nebyli. Znovu připomínám, že není možné například budovat pasivní příjmy (§9 pronájem, §10 obchodování s cennými papíry a kryptoměnami).

Paušální režim je tedy výhodný a vhodný pro podnikatele, kteří mají výhradně příjmy ze svého podnikání, a současně jsou jejich obraty z podnikání v rozmezí 900.000 – 1.500.000 Kč ročně (pro první pásmo paušálního režimu).

Výdajový paušál

Přesněji řečeno výpočet dílčího základu daně pomocí výdajů stanovených paušální sazbou. Zní to hrozně, já vím. Ve skutečnosti jde ale o nejčastější způsob stanovení základu daně právě pro svou jednoduchost.

Jak na to? Během roku sledujete a evidujete pouze své příjmy, na konci roku je sečtete, stanovíte procento výdajového paušálu (40, 60 nebo 80 %) a tak získáte výdaje. Například máte příjem 1,2 milionu ročně (100 tis měsíčně). Máte živnost volnou, využijete 60% výdajový paušál. Výpočet výdajů je 1.200.000 x 0,6 = 720.000 Kč. A právě částku 720 tis použijete jako výdaje proti svým příjmům. Základ daně příjmy mínus výdaje. V našem případě je základ daně 480.000,- Kč.

Jak správně určit procento výdajů:

  • 40 % je určeno pro živnosti provozované na základě jiného než živnostenského zákona. Typicky jde o překladatelskou činnost, příjmy podle autorského zákona, příjmy finančních poradců podnikajících na základě bankovní licence…
  • 60 % je nejčastější sazbou pro stanovení výdajů. Využijí ho všechny volné a vázané živnosti s výjimkou řemeslných. Účetní, marketéři, administrativní pracovníci, poradci, projektanti, dopravci, údržbáři, správci, asistentky, programátoři a vývojáři…
  • 80 % jako nejvyšší sazba je určena výhradně pro řemeslné živnosti. Zámečníci, autoopraváři, truhláři… Ale pozor. Většinu těchto živností lze provozovat i ve formě živnosti volné (60% výdajový paušál). Pro živnost řemeslnou bývají přísnější podmínky ze strany živnostenského úřadu.

Výdajový paušál se vyplatí všude tam, kde k činnosti nepotřebujete žádné závratné investice či výdaje. Typickým příkladem jsou právě lidé z marketingu, virtuální asistentky, lidé podnikající v IT, nebo třeba různí poradci, účetní, projektanti, návrháři… Tito lidé potřebují ke své práci počítač, telefon, internet a možná auto. Nic víc. Skutečné výdaje jsou tedy vzhledem k příjmům velmi nízké a rozhodně nižší než ty, které vám vyjdou pomocí výdajového paušálu.

Dokonce i v případě, že vaše skutečné výdaje jsou srovnatelné s výdajovým paušálem, doporučuji využít paušál. Odpadne vám veškerá administrativní a finanční zátěž spojená s vedením účetnictví a schraňování účtenek.

Obdobně se nebojte toho, že vaše příjmy překročí 2 miliony korun ročně. Výdaje stanovené paušálem sice mají horní limit 1,2 milionu ročně, ale lze je použít. Proč to dělat? Vaše skutečné výdaje jsou stále významně nižší, než výdaje na horním limitu. Pokud máte příjmy 3 miliony ročně, ale náklady třeba jen 400 tis, je stále výrazně výhodnější výdajový paušál v maximální výši 1,2 milionu.

Zajímavostí, kterou ne všichni podnikatelé vědí je, že výdajový paušál lze použít i v případě, že jste již plátcem DPH. Způsob stanovení daně není vázán na to, zda jste plátci a evidence pro potřeby stanovení DPH je vlastně oddělená, samostatná.

Dalším daňovým trikem je využití souběhu živností. (Více v našem článku o optimalizacích příjmů ZDE.)

Skutečné výdaje

Pokud chcete využít stanovení základu daně pomocí skutečných výdajů, počítejte s nutností vést daňovou evidenci příjmů a výdajů – tedy formu účetnictví, kteří starší podnikatelé znají jako jednoduché účetnictví, nebo jako peněžní deník, který je v tomto případě hlavní účetní knihou. Ne každý je na papíry a často je tady už potřeba spolupracovat s účetní už během roku. Ideálně na pravidelné měsíční bázi, aby účetní případně zavčasu mohla klást dotazy a vše zkontrolovat.

Kromě nákladů na účetnictví také počítejte s tím, že je potřeba mít ke každé platbě související s podnikám daňově uznatelný doklad. Významně se tedy zvyšuje celková administrativní zátěž.

I přes výše uvedené nevýhody mohou být skutečné výdaje pro podnikatele velmi výhodné. A to všude tam, kde skutečné výdaje převyšují výdaje, které by bylo možné použít výdajovým paušálem. Typicky jde o podnikání s vysokými obraty a nízkou marží. Například nákup a prodej drobného zboží ve velkých objemech. Roční obrat bude 10 milionů, ale skutečné výdaje 9 milionů. Tady by použití výdajů paušálem v maximální výši 1,2 milionu znamenalo prodělat na daních, sociálním a zdravotním kalhoty…

Sociální a zdravotní pojištění

Samotná daň z příjmů není jedinou platbou, která může podnikatele strašit. Významnou součástí plateb státu jsou odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zmiňovala jsem to například u propočtů paušálního režimu. Vždy je třeba brát v potaz také vliv základu daně na sociální a zdravotní pojištění.

Právě ze základu daně z podnikání (§7 ZDP) vychází také vyměřovací základ pro pojistné. Pro sociální je to 55 % základu daně a pro zdravotní rovných 50 % základu daně. Právě z výsledné částky počítáte finální výši pojistného. Na tom, jaký stanovíte základ daně pro daň z příjmů tedy přímo závisí také platby sociálního a zdravotního, včetně záloh na tato pojištění v příštím roce.

Shrnutí

Máte příjmy pouze z podnikání a ve výši 0,9 – 1,5 milionu korun ročně? Zvolte paušální režim. Dejte si však pozor na podmínky a termín registrace. Pokud jsou vaše příjmy mimo zmíněnou hranici, nebo máte i jiné příjmy než ty z podnikání, ale nejste fanda do papírování, určitě neuděláte chybu s výdajovým paušálem. Pouze v případě, že máte vysoké obraty a nízkou marži se vám vyplatí vést daňovou evidenci a používat pro stanovení daně skutečné výdaje.

Popsané schéma je zcela základní, a proto doporučujeme vždy spolupracovat s šikovnou účetní (jak ji vybrat a co od ní chtít se dovíte ZDE) nebo daňovým poradcem, kteří vám pomohou podklady k daňovému přiznání sestavit.

Zdroje:
https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/pausalni-dan/obecne-informace

Líbí se vám naše články? Sledujte nás na našem InstagramuFacebooku nebo LinkedIn.
Chcete se zeptat? Napište nám přes kontaktní formulář, nebo položte svůj dotaz do naší poradny pro podnikatele.

Přečtěte si také

Základ daně u OSVČ: poradíme, co je pro vás nejvýhodnější

Základ daně u OSVČ: poradíme, co je pro vás nejvýhodnější

Kolik tedy vlastně zaplatím na daních? To je otázka, kterou si často kladou zejména začínající podnikatelé. Ale nejen ti. Platba…

Rozložení příjmů jako optimalizace – část 2. (zapojíme OSVČ a SRO)

Rozložení příjmů jako optimalizace – část 2. (zapojíme OSVČ a SRO)

V minulém textu (najdete ZDE) jsem se věnovala rozložení příjmů fyzické osoby při souběhu se zaměstnáním. Popsala jsem dva nejčastější případy…

Co jste nevěděli o daňové ztrátě

Co jste nevěděli o daňové ztrátě

Ztráta je účetní nebo daňová. Daňová ztráta vznikne, pokud daňové náklady převyšují daňové příjmy. Vlastně vezmete výsledek hospodaření podle účetnictví…

Autor blogu

Ing. Iva Strachotová, DiS.

Diplomovaná specialistka v oboru daně a účetnictví se specializací finanční a projektový management a jeho aplikace v malých a středních podnicích.

Chcete se se mnou spojit? Napište mi na ekonom@ekonomprolidi.cz.